18.8.2002
"Česká republika je Francie před patnácti lety", říká ElsaObčanské sdružení AVE v Českém Těšíně, spolu s finskou organizací Kesalukioseura a francouzskou MJC de Palasieau zorganizovali výměnný program zaměřený na divadlo v rámci projektu Národní agentury Mládež. Od 18. do 28. července bylo hostitelskou zemí Finsko, projekt nesl název International Art Summer. Od 1. do 10. srpna byla hostitelskou zemí Česká Republika s projektem Studna zaměřeného na minulost, přítomnost a budoucnost a jeho divadelního ztvárnění. Na přelomu října a listopadu budou mladí studenti ve Francii s projektem tamní organizace MJC de Palasieau nazvaného Project Thrila Theathral, jejichž cílem bude vytvořit divadelní představení. U nás byli mladí Francouzi, Finové a Češi ubytování na chatě Zuzana v Mostech u Jablunkova. To vše jste se mohli dozvědět z regionálního zpravodajství TV i dalších médií.
Já měl možnost trávit s nimi nějaký čas a tak jsem se ptal na to, co v médiích nebylo, zajímaly mě jejich názory na Českou republiku a srovnání s jejich zemí, názory na školu a rozdíly mezi mládeži. Povídal jsem si s Elsou a Samirou z Francie, Mimmi z Finska a Karin, Mexičankou, která žije ve Finsku. Tady Vám přináším, co jsem se dozvěděl nejen od nich.
Francie
"Česká republika je Francie před patnácti lety", odpověděla Elsa na otázku rozdílu mezi ČR a Francií. Dozvěděl jsem se, že mládež ve Francii jezdí na skateboardu (na každém rohu to je vidět). Rádi sportují, hrají pouliční sporty. Mladí lidé také velmi rádi chodí do kina, do divadla, mezi zájmy francouzské mládeže je zpěv a malování, řekla mi Samira. To jsem se mohl přesvědčit i sám v Mostech, jelikož Francouzi stále něco kreslili. Zpívat své písně učili i české studenty a naopak. Mladí Francouzi se oblékají podle slov českých studentek trochu zajímavě, atypicky pro nás. Někdy poznáte, že to nejsou Češi už na pohled, což jsem se mohl přesvědčit i já. Zajímal mě i trend značkových oblečení ve Francii. Elsa: "Většina francouzské mládeže je v tomto ohledu stejná jako jinde". Potvrdila mi, že vliv USA, kdy mladí lidé vzhlíží pro ní doslovně k "hloupému" americkému stylu, je i ve Francii dost velký a mnoho mladých ve Francii je oblečeno do "značek" Nike, Adidas.
Samira: "Líbí se mi tady, jsou tady hory, u nás je jenom rovina. Pro obyčejné Francouze je lyžování velmi drahé, lyžují většinou lidé z vyššími příjmy", dozvěděl jsem se.
Elsa: "Jsem hrdá na to, že politika a ekonomika Francie je tak silná a dobrá, mohla jsem se o tom přesvědčit i zde, tady v Česku je velmi levně". "Francie je "moderní" země, tady je zase krásně", pokračovala.
A co škola, školství ve Francii?
Samira: "Školství ve Francii je aspoň podle mě náročné. Ale učitelé jsou přátelští a dávají prostor diskuzím se studenty. Na univerzitách profesory nezajímá jestli chodíš do školy nebo ne. Je to tvá věc".
Finsko
"Česká Republika je krásná země, líbí se mi Praha a jsou tady krásní kluci" odpověděla mi Mimmi na otázku jak se jí tady líbí. "Ve Finsku jsou všichni tamní obyvatelé (kluci i holky) blonďatí", pokračovala. Potvrzuji, mohl jsem se o tom přesvědčit v Mostech. "Mládež u nás není moc odlišná od české mládeže, je to stejné, nevidím velké rozdíly. Tady se mi zdá, že mládež je více otevřená, více společenská. A určitě jsou tady rozhodně hezčí kluci než u nás." Ve Finsku mládež ráda chodí do kina, maluje a zpívá a hraje pouliční fotbal, dozvěděl jsem se. Přesvědčil jsem se sám, že Finové rádi zpívají (při zpěvu písničky skupiny Abba) i malují stejně jako Francouzi. "Ve škole jsou učitelé přátelští, mám ve škole hodně dobrých kamarádů, s kterými dovádíme".
Je zajímavé, že jen u nás hodně studentů své profesory nemá rádo. Když jsem se zeptal studentů jak z Francie tak Finska, jestli nemají rádi některé profesory, někteří z nich se mě zeptali proč? Pak mi odpověděli, to co už jste si mohli přečíst výše, že nemají důvod je nemít rádi, že jsou přátelští a dávají prostor diskuzi. Ale také záleží koho se ptáte, takže je to jako u nás, někteří mají rádi své některé učitelé, někteří ne.
Mexiko
"V Mexiku je životní úroveň velmi ubohá. Mladí lidé jsou uzavření do sebe, nejsou vůbec společenští, nemají kamarády, starají se jen o sebe. V Mexiku všichni umí hrát na kytaru a také rádi zpívají a malují. Učitelé se o studenty vůbec nezajímají, školství je tam na stejně nízké úrovni, jako životní úroveň tamních lidí. Jsem ráda, že jsme se přestěhovali," řekla mi Karin.
Co na závěr?
Ať už jsou nějaké rozdíly mezi lidmi, bylo vidět, že všechny se mezi mladými rychle ztratily, všichni si skvěle rozuměli, našli nové přátele, společně se bavili ve volném čase, spolupracovali na tvorbě a hraní scének, společně se smáli při vtipných scénkách, společně brečeli při smutných vlastních ztvárněních scének například na téma AIDS. Bylo vidět, že rozdíly mezi studenty žádné nejsou a krásně vytvořené přátelství bylo poznat i při závěrečném smutném loučení, a to i přesto, že se na konci října zase všichni uvidí tentokrát ve Francii.
Kamil Mrázek
Diskuze k článku:
Zde napište Váš komentář: