27.04.2009
Proč by mohl být muž bezcitný tvor?Když se chlapec narodí, hraje si. Je obklopený krásou, láskou a vším, po čem touží.
Roste, začne chodit, mluvit, přemýšlet. Začne chodit do školky, kde poznává, že existují i holky, které jsou jiné a s kterými si rozumí. Tam vznikají první pohledy, první nevinné dotyky.
Školou to pokračuje. Kluk má mnoho ideálů, snů, je plný dojmů, ovlivněný krásnými romantickými pohádkami, ve kterých všechno na světě je dokonalé díky lásce a vše končí nádherně, když se mají lidé rádi.
Ve školním věku poznává děvčata, které se mu líbí. Začíná období prvních lásek. Ty vždy končí, jsou ještě nevinné, střední školou to pokračuje, tam už se s kluka většinou stává muž, první rande, první polibky, první zklamání. Kluk, který je „oblbnutý“ pohádkami, že někde na světě existuje pravá láska, začíná chápat, že s hledáním té pravé lásky je něco v nepořádku. Naděje v něm pomalu umírají. Ale co? Je mladý, bude si užívat, pravou lásku hledat nebude. Ještě je čas. Ženy, které pozná se střídají, občas se zamiluje a pak zase spadne na dno. Začne se měnit, ideály ho opouštějí. Ten naivní klučík už to není. Maturita za ním a pokračuje dále v práci nebo ve studiu. Plno studentek, plno kolegyň a on si říká: „Zkusím hledat tu pravou, vyvaruji se chyb z mladí a možná to vyjde.“ Našel, užívá si krásné lásky a věří, že to bude navždy. Bohužel, opět konec. Definitivně ztratil víru, že někdy najde tu pravou lásku. Definitivně ztratil veškeré city. Mění se, stává se z něho muž bez naivních ideálů. A na takové muže si ženy stěžují. Možná na něho čeká někde další „láska“, jenže on už nevěří, může mít další ženy, ale on už pochopil, poučil se z chyb a nikdy nebude takový jaký byl v mládí. Lidé se mění, jsou ovlivňování. Čím více stárnou, stávají se z nich jiné bytosti, s jinými prioritami. Proč se muži mění? Odpovědí mohou být i ženy.
Čím jsou lidé starší, tím více pociťují zklamání, že to čemu věřili, neexistuje, takový je život. Ono se to možná zase jednou změní, ale už to nikdy nebude ten chlapec z mládí. Už to nikdy nebude ta holka z mládí. Lidé se mění, bohužel.
Na závěr doplním jeden citát: „Kdo ti řekl, blázne, že tvá cesta nemá mít co nejvíc oklik a ošemetných srázů, pochop, že tvá chůze musí být co nejnamáhavější a nejkrvavější, abys věděl a mohl říci druhým, co je to rána, krok kupředu i pevná země pod nohama. Snad se nikdy nedočkáš cíle v tomto krvavém údolí, ale jdi, jdi a plahoč se, jako bys jej měl neustále před očima - tak nemůžeš zeslábnout a klesnout.“ (Scheinpflugová)
Kamil Mrázek
Diskuze k článku:
Zde napište Váš komentář: