19.6.2003
Z okna vlaku aneb kam spějeme?Jedu vlakem, který se kvůli stavbám koridoru jen tak courá. Je krásné počasí, otevřu okénko vystrčím hlavu ven, abych byl jen já a okolí, a pozoruji tu nádhernou přírodu, řeky, nádherné louky, pastviny, lesy, zvířata, lidi. To všechno se kolem mě během několika málo minut mihne a v tu chvíli jsem to pochopil. Jestliže vlak jede pomalu, můžete se dívat z otevřeného okna, ale jakmile vlak zrychlí, silný protivítr vám tento zážitek neumožňuje a o tom to je. Lidé chtějí mít všechno hned, chtějí být všude co nejrychleji, chtějí mít všechno co nejrychleji bez přemýšlení. Doba je uspěchaná. Proto stavíme koridory, aby vlaky jezdili rychleji, abychom byli všude rychleji, nepřemýšlíme nad tím, že nám to znemožní sledovat krásy přírody, přemýšlet o světě. Hlavně, že budeme tam kde chceme včas, za pár sekund. A budeme mít všechno, co chceme bez rozmyslu. Doba je uspěchaná, všichni toužíme po úspěchu bez námahy, bez časových ztrát. Snad nám to v budoucnosti chybět nebude. Budeme mít všechno, co si přejeme, jen na to přemýšlení pravděpodobně nezbude čas ani příležitost.
Kamil Mrázek
Diskuze k článku:
Zde napište Váš komentář: