25.6.2001
Záverečné slovo šéfredaktora Kamila Mrázka(vyňato z papírové podoby PROSTORU na třineckém gymnáziu (11.6) - platné jen pro papírovou podobu)
Vážení profesoři, milí studenti a čtenáři!
Právě se vám do rukou dostalo poslední číslo časopisu PROSTOR tohoto školního roku. Ale nezoufejte, v září je PROSTOR opět zpátky. A ti, co mají přístup na Internet mohou i přes prázdniny sledovat naše internetové stránky s novými články. Toto číslo PROSTORU je zároveň poslední číslo časopisu pod stávající redakcí. Já už odmaturoval a odcházím z třineckého gymnázia. (To máte radost, co?).
Když jsem před třemi roky zakládal časopis, netušil jsem, co všechno zažiji. Netušil jsem, jací někteří doopravdy jsou, netušil jsem, že mít objektivní a nezávislý časopis na této škole je tak těžké. Všichni chtějí mít časopis, který reprezentuje školu, který chválí všechny klady a zapomíná na zápory, zapomíná na pravdivé skutečnosti. Takový by byl nejlepší časopis na této škole.
Myslím si, že demokracie je o tom, že právo vyjádřit se má každý a právo reagovat také. Ale když student např. napíše článek (názor), který se někomu nelíbí, tak dotčený nereaguje nebo dotčení nereagují, ale řeší se to jiným způsobem (zamezení psaní, nátlaky ?). To je demokracie třineckého gymnázia. A pokud proti takovým praktikám někdo vystoupí, tak vyučující tvrdí, že si pleteme demokracii s anarchií.
PROSTOR má své příznivce a samozřejmě má také své odpůrce. Kdyby měl jen své příznivce nebylo by to ono. Negativní kritiky jsou vždy lepší. Pamatuji si tolik kauz. Po nějakém čísle nás všichni obviňovali, že jsme proti škole, proti profesorům. Po dalším čísle zase, že jsme proti studentům (třeba kauza "bufet"). Každé číslo - jiný názor, takže proti komu vlastně píšeme. Nevím, mohl bych říct - proti nikomu. PROSTOR je časopis, kde můžete všichni vyjádřit svůj názor, poslat příspěvek a každý člověk je jiný a my jsme nikomu nestranili a nikoho nepodporovali. Časopis by měl být vyvážený na obě strany, měl by být objektivní a o to se celou dobu snaží a věřím, že redaktoři nepodlehnou nátlaku některých lidí a budou stále psát objektivně o všech problémech, ale i o všech kladech a další informace a články. A pokud se to některým čtenářům nelíbí, můžou na všechny příspěvky samozřejmě reagovat.
Založil jsem časopis, protože byla škoda, že na takové škole žádný nebyl. Myslel jsem si, že budeme všichni spokojeni, že tady něco takového je, že všichni máme možnost přispět a vyjádřit se. (Na kolika školách je to možné?) Ale postupně jsem zjišťoval, že profesorům to nevyhovuje. Asi žijí stále v minulosti, kdy se nemohl student opovážit něco říct. "Vždyť profesoři jsou "bohové", škola je nejlepší." Ale tyto časy jsou pryč. Věřím, že někdy tyto časy opustí i školu a profesoři budou se studenty komunikovat demokratickými principy: vyjádření a možnost reagování, rovný s rovným, rovnost hlasů ... Samozřejmě všichni vzájemně budou uznávat etické normy a slušné chování.
Na třineckém gymnáziu chybí také jakýkoliv motivační faktor, jakákoliv podpora studentů v mimoškolních aktivitách, a proto se není čemu divit, že většina mladých je jaká je, nic je nezajímá, neumí se bavit jiným způsobem než chodit do hospody, fetují, kouří ... Chybí zde podpora dospělých lidí, podpora rodičů, ale i profesorů, kteří jenom plní svůj pracovní úvazek a nic je nezajímá. Podpořte studenty v mimoškolních aktivitách, podpořte je např. v psaní a když se vám to nelíbí, tak reagujte, jak by to mělo v demokratickém světě být. Nezakazujte. To není východisko.
Stále také slýchávám názory, že redaktoři jsou příliš mladí. Proč právě teď diskriminujete člověka podle věku. Já jsem časopis zakládal v 16 letech a nikdo v redakci nebyl starší než já. A teď. Všichni kromě jednoho redaktora budou mít šestnáct a v redakci dokonce budou i studenti starší.
Takže věkové složení je větší než bylo, když jsem časopis zakládal já. Schopní lidé jsou v každém věku. Nediskriminujme podle věku. Hodnoťme lidi podle schopností. Zkuste psát do jakéhokoliv časopisu pravidelně, pak pochopíte. Pak můžete kritizovat.
Doufám, že se všichni zamyslíte nad tímto textem a doufám, že časopis PROSTOR zde bude existovat i nadále, že ho podpoříte, že se všichni zapojí do jeho tvorby, jak studenti, tak profesoři. Že budete přispívat čím dál více. My nemůžeme nikoho nutit, ale je škoda, že možnost publikovat texty v časopise nevyužívají všichni. A stejně tak je to s profesory, někteří přispějí, někteří ne. Přeji nové šéfredaktorce, aby neměla takové problémy jako já, což závisí také na ostatních. A věřím, že se redakce rozroste o nové redaktory a časopis nezanikne díky praktikám některých lidí na této škole. Zamysleme se. Děkuji všem lidem, kteří do Prostoru přispívají, jak studentům, tak profesorům. Redaktorům přeji mnoho úspěchu a děkuji nadaci OSF, která podpořila existenci tohoto časopisu a věřím, že jej podpoří i v příštích letech (Aspoň někdo to dokáže ocenit a podpořit, že profesoři?). Já budu stále se všemi v kontaktu, budu přispívat, takže se loučit moc nebudu. Užívejte prázdnin a zapomeňte na školu, vždyť si ji ještě užijete dost.
Prostor je tu pro vás.
Kamil Mrázek
Diskuze k článku:
Zde napište Váš komentář: